Ministerstvo financí provedlo na podzim 2015 měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky. Toto šetření se stalo součástí světového měření společně s dalšími desítkami zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Přinášíme čtvrtý díl seriálu, během něhož postupně zveřejňujeme výsledky měření za různé oblasti finanční gramotnosti. Dnes si řekneme, jak s pomocí finančních produktů naplňovat náš domácí rozpočet.

Na finančním trhu se setkáváme s finančními nástroji (cennými papíry) a finančními produkty.

Investice do cenných papírů společně s některými spořicími a investičními finančními produkty umožňují řešit přebytkový rozpočet domácnosti. Mezi takové produkty řadíme např. spořicí a termínované účty, stavební spoření, fondy kolektivního investování a penzijní produkty.

Úvěrové finanční produkty naopak reagují na rozpočet deficitní, tj. na potřebu překlenout nedostatek financí potřebných pro uspokojení potřeb domácnosti. Úvěrem je jak klasická bankovní hotovostní půjčka, tak i např. nákup zboží a služeb na splátky, leasing, kontokorentní úvěr, kreditní karta či hypotéka.

Životní a neživotní pojištění umožňují krýt různá rizika, se kterými se ve svém životě setkáváme, a která mohou vážně ohrozit právě i náš domácí rozpočet – ať už jde o prostředky nutné na uvedení zničeného majetku do původního stavu, náhrady škod námi způsobených ostatním nebo výpadky příjmů (a dodatečné výdaje) v důsledku nemoci či úrazu.

Veškeré tyto produkty nám tedy pomáhají naplňovat domácí rozpočet, vytvářet rezervy, krýt rizika, a dosahovat tak našich cílů – jak krátkodobě, tak dlouhodobě.

Rady a tipy:

1. při uzavírání smlouvy o jakémkoli finančním produktu vždy pečlivě:
   1. porovnávejte co největší počet produktů na celém trhu
   2. pročtěte:
      1. veškeré podmínky, včetně např. výluk z pojištění
      2. sazebník
   3. zkontrolujte poplatky za úkony, které budete využívat
2. pravidelně kontrolujte výpisy, které vám chodí z finančních institucí
3. splácejte své závazky v plné výši a včas; ty z kreditní karty vždy v bezúročném období
4. uvědomte si, že u investic nezajišťují výborné historické výsledky dobré výsledky do budoucna
5. rizika elektronického bankovnictví a možnosti jejich předcházení najdete zde
6. další tipy a návody jsou zde

Výsledky:

Znalost finančních produktů

• lidé mají poměrně dobré povědomí o existenci různých finančních produktů, přesto jich využívají jen malou část
  • používání finančních produktů je závislé na výši příjmů respondentů – čím vyšší příjmy, tím mají lidé lepší povědomí o produktech finančního trhu a také je využívají
  • od roku 2010 se snížilo o 42 % povědomí o pojmu kolektivní investování (o existenci tohoto produktu vědělo v roce 2010 59 % dospělých, v roce 2015 jen 34 %)

---

Využití finančních produktů

• 79 % dospělých vlastní běžný účet (v roce 2010 to bylo 67 % osob)
• 32 % lidí vlastní spořicí účet (v roce 2010 to bylo 23 % respondentů, jedná se o 39% nárůst)
• nárůst využití hypotéky je 67% oproti roku 2010
• penzijní připojištění / důchodové spoření využívá 39 % lidí, což je 15% pokles oproti roku 2010
• používání kreditních karet pokleslo o 25 % oproti roku 2010

Mezi hlavní zdroje informací, které ovlivňují rozhodnutí pořídit si nějaký finanční produkt, patří nejčastěji informace získané na pobočce (ty jsou výrazně preferovány před jinými možnostmi), doporučení příbuzných a přátel pracujících mimo sféru finančních služeb (2x menší vliv než informace získané na pobočce) a informace uváděné na internetu (4x menší vliv než informace získané na pobočce).

---

Platební karty

• využívání kreditních karet se oproti roku 2010 snížilo o 5 p. b., kreditní kartu tak využívá necelá pětina dospělé populace
  • jedná se nejčastěji o obyvatele středně velkých měst, středního věku
  • nejčastějším důvodem užití je finanční rezerva, platby za běžné nákupy, výhodnost nabídky
  • 82 % osob splácí závazky z jejího užití během bezúročného období

---

• 54 % osob se domnívá, že zná rozdíl mezi kreditní a debetní kartou
  • ve správnost své odpovědi věří lidé středního věku, vyššího vzdělání, vysokých příjmů
  • ve správnost své odpovědi nevěří lidé starší 60 let, nižšího vzdělání, nízkých příjmů
  • v roce 2010 deklarovalo znalost 62 % lidí

• ve skutečnosti však jen 28 % z celkového počtu respondentů znalo správnou odpověď (v roce 2010 to bylo 35 %),
  • protože jen polovina z těch lidí, kteří si myslí, že znají rozdíl mezi kreditní a debetní kartou, tento rozdíl opravdu dokáže popsat

---

Garance finančních prostředků

• nejlepší povědomí o pojištění mají lidé o pojištění peněz v bankách – 83 % z nich odpovědělo správně, jinak se pletou – nejvíce u pojišťoven
• lidé nemají příliš dobrý přehled o pojištění pro případ bankrotu finanční instituce, často se domnívají, že jsou pojištěny vklady i v institucích, ve kterých kryty nejsou
  • o 8 p. b. více dospělých ví, že pojišťovny pojištěny nejsou, přesto dvě třetiny respondentů odpovědělo chybně, že pojištěny jsou
  • o totéž u penzijních fondů – nárůst oproti roku 2010 je 9 p. b., přesto se stále polovina lidí mylně domnívá, že jejich vklady jsou chráněny

---

Elektronické bankovnictví

• 55 % obyvatel využívá elektronické bankovnictví, jedná se o 72% nárůst oproti roku 2010
  • využívají jej více lidé mladší 45 let, vyššího vzdělání, s vyššími příjmy
  • menší využití je u lidí starších 45 let, základního vzdělání, s nižšími příjmy
• 54 % osob se obává zneužití účtu, za největší riziko považují hackery

Další díly seriálu:

• první díl - nejvýznamnější zjištění
• druhý díl - domácí rozpočet
• třetí díl - finanční rezerva
• pátý díl - úvěry
• šestý díl - práva spotřebitelů na finančním trhu
• sedmý díl - umíme počítat?
• osmý díl - jak se chováme na finančním trhu?
• devátý díl - kompletní výsledky