Ministerstvo financí provedlo na podzim 2015 měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky. Toto šetření se stalo součástí světového měření společně s dalšími desítkami zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Přinášíme třetí díl seriálu, během něhož postupně zveřejňujeme výsledky měření za různé oblasti finanční gramotnosti. Dnes se zaměříme na to, jakým způsobem si můžete vytvořit finanční rezervu.
Finanční rezerva je ochranou každého z nás před nenadálými událostmi nebo dokonce předlužením. V každé domácnosti je vhodné mít volné prostředky alespoň ve výši tří (lépe šesti) měsíčních příjmů. Tato krátkodobá rezerva pomáhá nejen v případě ztráty zaměstnání, ale také pro pokrytí nečekaných výdajů (např. když se pokazí lednice nebo budete mít velký nedoplatek elektřiny nebo budete nemocní) či pro nákup vánočních dárků. Měla by být snadno dostupná v likvidnějších a méně rizikových nástrojích finančního trhu – např. na spořicím účtu bez výpovědní doby.
Střednědobou rezervu tvoříme např. za účelem nákupu dovolené či auta.
Dlouhodobá rezerva se vytváří na vzdělání dětí nebo zabezpečení na stáří.
Návod na vytvoření rozpočtu a další informace ohledně rodinných financí najdete zde. Chcete-li si vyplnit Váš vlastní rozpočet domácnosti, začněte tady.
Rady a tipy:
-
hledejte zdroje snížení výdajů a zvýšení příjmů, aby se vám dařilo odkládat každý měsíc alespoň malé částky peněz bokem,
-
založte si speciální účet, nejlépe spořicí účet bez poplatků,
-
postupně si na tomto účtu vytvořte základní finanční rezervu alespoň ve výši tří (lépe šesti) měsíčních příjmů,
-
teprve pak si stanovte další cíl – např. nákup auta, dovolenou v zahraničí apod.,
-
až naspoříte plánovanou částku, udělejte si radost splněním cíle,
-
za všech okolností si ale vždy ponechte základní finanční rezervu!
-
nezapomínejte na splnění dlouhodobých finančních cílů (vzdělání, pokrytí nákladů v důchodovém věku),
-
Výsledky:
Schopnost reagovat na akutní náklad domácnosti (2010, v %) (% domácností)
|
2010 |
|
Ne |
24 |
Neví |
10 |
Bez odpovědi |
2 |
Ano |
63 |
Schopnost reagovat na akutní náklad domácnosti (2015, v %) (% domácností)
|
|
|
Ne |
20 |
Neví |
7 |
Bez odpovědi |
1 |
Ano |
72 |
- schopnost ustát výpadek ve výši jednoho měsíčního příjmu bez půjčky má 55 % osob
- zejména se jedná o lidi starší 45 let, s vysokoškolským vzděláním, s vysokými příjmy, důchodce
- problémy mají lidé se základním vzděláním, s nízkými příjmy, lidé z menších vesnic
Schopnost zareagovat na výpadek osobního měsíčního příjmu (v %) (% osob)
|
|
|
Ano |
55 |
Neví |
13 |
Ne |
28 |
Odmítl odpovědět |
1 |
Nemá osobní příjmy |
3 |
Existence finanční rezervy v domácnosti (2010, v %) (% domácností)
|
|
|
Ano |
58 |
Neví |
5 |
Ne |
31 |
Bez odpovědi |
6 |
Existence finanční rezervy v domácnosti (2015, v %) (% domácností)
|
|
|
Ano |
66 |
Neví |
5 |
Ne |
27 |
Bez odpovědi |
3 |
-
67 % občanů má připraveno řešení pro případ, že jejich příjmy nepokryjí životní náklady
- jedná se především o vysokoškolsky vzdělané lidi, ekonomicky neaktivní osoby
- přípravu podceňují lidé se základním vzděláním, s nízkými příjmy
- v roce 2010 měla připraveno řešení polovina respondentů
Připravenost řešení (2010, v %) ( % osob)
|
|
|
Ano |
50 |
Neví |
21 |
Ne |
22 |
Bez odpovědi |
7 |
Připravenost řešení (2015, v %) (% osob)
|
2015 |
|
Ane |
67 |
Nevím |
11 |
Ne |
22 |
Bez odpovědi |
0 |
- v případě výpadku hlavního příjmu domácnosti by lidé nejčastěji hledali novou práci či brigádu (u 31 % lidí)
- 12 % dospělých by se snažilo využít úspor, něco prodat či omezit výdaje
- bohužel 37 % osob si vůbec nedovede představit, jak by mohli řešit ztrátu hlavního příjmu domácnosti
Řešení situace ztráty hlavního příjmu domácnosti (v %) (% domácností)
|
|
|
Nová práce, další příjmy |
31 |
Mobilizace rezerv |
12 |
Půjčky |
5 |
Ostatní |
3 |
Netýká se |
12 |
Neví |
37 |
- u zabezpečení na stáří spoléhá 85 % lidí na důchod poskytovaný státem
- alternativní formy berou v potaz lidé s vysokoškolským vzděláním, s vyššími příjmy, středního věku
Financování životních nákladů v důchodu (2015, v %) (% osob)
|
|
|
Státní důchod |
85 |
Soukromý penzijní plán |
35 |
Podpora životního partnera |
16 |
Zaměstnanecký penzijní plán |
10 |
Podpora dětí / rod. příslušníků |
10 |
Výnosy z fin. a nefin. aktiv |
8 |
Z jiných zdrojů |
7 |
Prodej nefinančních zdrojů |
5 |
Prodej finančních zdrojů |
4 |
- hotovost určenou pro zajištění na stáří má 52 % osob, dalších 27 % si ji hodlá zajistit
- peníze v bance má 50 % osob, dalších 24 % tuto možnost plánuje
- penzijní připojištění využije celkem 61 % respondentů
- oproti roku 2010 se jedná o snížení využívání penzijního připojištění / důchodového spoření o 7 p. b.
- celkem 60 % lidí má v plánu prodat nemovitost
- oproti roku 2010 tuto možnost volí o 6 p. b. osob více
Zajištění na stáří (2015, v %) (% osob)
|
Hotovost |
Peníze v bance |
Penzijní připojištění |
Nemovitost k prodeji |
Postarají se děti |
Investice do akcií, fondů, dluhopisů |
Něco jiného |
|
Již má |
52 |
50 |
42 |
44 |
8 |
6 |
3 |
Plánuje |
27 |
24 |
19 |
16 |
26 |
9 |
8 |
Nemá ani neplánuje |
21 |
25 |
39 |
40 |
66 |
85 |
89 |
Další díly seriálu: