Pravomoc soudů
Vydáno
Aktualizováno 3. 2. 2015
- Aktualizace - Pravomoc soudů - úvod
Pravomoc soudů
Pod tímto pojmem rozumíme souhrn oprávnění a povinností, které zákon přiznává soudům k výkonu jejich činnosti, náleží sem výkon soudnictví ve věcech trestních a občanskoprávních. Pravomoc určuje, které věci projednávají a rozhodují soudy, který konkrétní soud se má věcí zabývat (okresní, krajský, vrchní, nejvyšší). Pravomoc v občanskoprávních sporech stanoví občanský soudní řád. Soudy projednávají a rozhodují věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných i obchodních vztahů. Jedná se o vztahy upravené občanským zákoníkem, zákoníkem práce a dalšími právními normami, které s uvedenými základními předpisy souvisejí.
Soudy zaměřují svoji činnost k tomu, aby nedocházelo k porušování práv a zákonem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby nebylo zneužíváno práv na úkor těchto osob. Zjistí-li soud, že věc nespadá do jeho pravomoci, řízení usnesením zastaví. Po právní moci tohoto usnesení postoupí soud věc kompetentnímu orgánu.
Pokud dojde ke sporu o pravomoc mezi soudy a jinými státními orgány, jedná se o tzv. kompetenční konflikt, který řeší zvláštní senát složený ze soudců Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
Pravomoc v občanskoprávních sporech stanoví občanský soudní řád a zákon o soudech a soudcích.
Jak je to s lhůtami a jejich počítáním?
Rozlišují se procesní lhůty a lhůty hmotněprávní.
Procesní lhůty (lhůty pro řízení) jsou lhůty, v nichž strana řízení nebo jiný účastník řízení může nebo musí provést určitý procesní úkon. Důležité je, že doba, kterou vyžaduje poštovní přeprava, se do procesních lhůt nezahrnuje (v případě hmotněprávních lhůt je situace jiná). To znamená, že pokud jde o procesní lhůtu, je žaloba podána včas, pokud je podání odesláno poslední den stanovené lhůty (datum je uvedeno na poštovním razítku), i kdyby soudu bylo doručeno až dlouho po uplynutí lhůty.
a) Je-li lhůta určena podle dní, počítá se jako 1. den ten, který následuje po skutečnosti určující počátek lhůty (např. 15denní lhůta k odvolání běží od doručení rozsudku – doručen 5. prosince, odvolací lhůta se počítá od 6. prosince až do 20. prosince).
b) Je-li lhůta určená na týdny, měsíce nebo léta, končí tato lhůta uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo k události určující počátek lhůty. Není-li v měsíci shodný den, lhůta končí posledním dnem měsíce. Pokud by např. 3měsíční lhůta počala běžet dne 31. března, měla by skončit dne 31. června. Protože takový den v kalendáři není, skončí lhůta již 30. června. Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, skončí lhůta nejbližší následující pracovní den.
Hmotněprávní lhůty jsou lhůty, ve kterých musí dojít k určité události, pokud s ní má právní řád spojovat určité hmotněprávní následky. Je-li stanovena hmotněprávní lhůta k provedení určitého úkonu, nepostačí odevzdání příslušné listiny obsahující právní úkon k poštovní přepravě. Tato listina musí být ve lhůtě doručena.
Kdo se řízení účastní?
Účastníky sporného řízení jsou žalobce a žalovaný. Okruh účastníků řízení vymezuje žalobce, proto je jeho povinností též konkrétně označit žalovaného či žalované. Žalobce (navrhovatel, strana žalující) – tvrdí v žalobě, že je nositelem nějakého práva a označuje v žalobě toho, o kterém tvrdí, že je nositelem odpovídající povinnosti – žalovaného (odpůrce, strana žalovaná).
Jak se zahajuje řízení?
Sporné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá žaloba. Řízení je zahájeno dnem, kdy místně a věcně příslušnému soudu žaloba došla, nebo dnem podání žaloby do protokolu, a to i tehdy, má-li žaloba vady či nedostatky (jejich zjištění, popř. odstranění se děje již v průběhu řízení). Neodstranění nedostatků by pak znamenalo odmítnutí žaloby či zastavení řízení jako takového.
Co je to žaloba a co musí obsahovat?
Žaloba je procesní úkon, jímž se žalobce obrací na soud se žádostí o poskytnutí právní ochrany proti určitému odpůrci (žalovanému). Tímto úkonem zahajuje řízení, závazně vymezuje jeho konkrétní účastníky a konkrétní předmět a zakládá povinnost soudce o něm v souladu s právem rozhodnout.
V žalobě musíte vymezit:
-
strany (účastníky řízení);
-
předmět žaloby – je jím žalobní nárok (procesní nárok) – nárok žalobcem v žalobě uplatňovaný (obsažen v žalobním petitu). Žalobce musí přesně svůj žalobní nárok vyjádřit, nelze ho ponechat např. na soudu. Žalobce může volit, jaký nárok bude uplatňovat či v jakém rozsahu jej bude uplatňovat;
-
žalobní důvod (právní důvod žaloby) – žalobním důvodem je právní poměr, o který žalobce opírá svůj uplatňovaný nárok a jenž vyplývá ze souhrnu tvrzených skutečností (vlastnické právo, obligační právo, atd.), právní kvalifikace skutečností je věcí soudu;
-
označení soudu – žalobce vyjadřuje určení věcné a místní příslušnosti, popř. volbu příslušnosti (tam, kde je dána příslušnost na výběr);
-
které věci se týká – označení věci podle právního důvodu žaloby (např. zrušení a vypořádání spoluvlastnictví), resp. podle rozsahu (výše) nároku (např. o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím);
-
podpis žalobce – může být nahrazen podpisem zmocněnce (otiskem podpisového razítka advokáta, jehož vzor je uložen u soudu) za současného doložení plné moci;
-
datum – procesní účinky jsou spojeny až s podáním žaloby u soudu, nikoli jejím sepsáním;
-
přesné označení účastníků (jejich zástupců) – fyzická osoba je dostatečně označena jménem, příjmením, bydlištěm, popřípadě rodným číslem;
-
vylíčení rozhodujících skutečností – rozhodující skutečnosti jsou ty, ze kterých žalobce vyvozuje své žalovaným ohrožené nebo porušené právo. Žalobce však není povinen uvádět právní posouzení skutkového stavu;
-
označení důkazů – Tato povinnost plyne již ze všeobecné povinnost důkazní a z toho, že žalobce tíží důkazní břemeno vztahující se ke skutečnostem, které tvrdí; navrhované důkazní prostředky se mají vztahovat ke všem jednotlivým tvrzeným skutečnostem. Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci;