• zahájení řízení
• zkoumání procesních podmínek a odstranění případných vad
• příprava jednání
• přípravné jednání
• ústní jednání
• skončení jednání, vyhlášení rozsudku
• vykonatelnost rozhodnutí
• doručování

Zahájení řízení

Sporné řízení je zahájeno okamžikem, kdy soudu došel návrh na zahájení řízení (žaloba)

Zkoumání procesních podmínek a odstranění jejich případných vad

Oprava či doplnění žaloby, chybí-li v ní některá náležitost nebo je nesrozumitelná nebo neurčitá

Příprava jednání

Sporné řízení je zásadně řízením s jednáním - v jednání se projednává věc sama, při něm se provádí dokazování, vyjadřují se účastníci; předseda senátu má připravit jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání - musí předvolat účastníky, svědky a ostatní potřebné osoby, musí se důkladně s věcí seznámit, promyslet, jaké důkazní prostředky bude třeba provést atd. Soud vyzve žalovaného, aby se k věci (žalobě) písemně vyjádřil a předložil listinné důkazy, jichž se dovolává. Na vyjádření žalovaného může znovu reagovat žalobce (replika), případná další odpověď žalovaného (duplika) tato všechna vyjádření nejsou povinná, soud je však vždy může účastníkům uložit.

Povinností soudu je před nařízením jednání soustředit všechny potřebné důkazní prostředky k nařizovanému jednání tak, aby již v rámci tohoto jednání bylo možné všech potřebných důkazních prostředků využít v rámci dokazování a aby tak byla naplněna zásada, že soud má věc rozhodnout pokud možno při jediném jednání; soud se má postarat o zajištění potřebného znaleckého posudku tím, že ustanoví k jeho vypracování znalce (není třeba čekat na nařízení jednání) a obstarat vyjádření jiných osob než svědků prostřednictvím zpráv o skutečnostech, jež mají význam pro řízení a rozhodnutí.

Přípravné jednání

Aby soud mohl rozhodnout při jediném jednání, upravuje zákon institut přípravného jednání. Předseda senátu nařídí přípravné jednání v případech, kdy není možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání nebo není-li možná či se jeví jako neúčelná výzva k vyjádření, ani kvalifikovaná výzva. V rámci přípravného jednání soud zjišťuje, zda jsou splněny podmínky řízení, případně v součinnosti s účastníky usiluje o odstranění zjištěných nedostatků, pokusí se o smírné řešení, případně vyzve účastníky, aby doplnili svá tvrzení a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání či splnili další procesní povinnosti.

Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Nedostavení se k přípravnému jednání bez uvedení důležitého důvodu má pro účastníky negativní dopad, nedostaví-li se žalovaný, má se za to, že nárok, který je vůči němu uplatňován, uznává a předseda senátu může i bez jednání vydat rozsudek pro uznání. Nedostaví-li se žalobce, soud řízení zastaví.

Ústní jednání

Jednáním rozumíme zasedání soudu v jeho zákonném obsazení určené k projednání věci samé. Platí, že:

• předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud jednání nepředcházelo přípravné jednání;
• při jednání se provádí dokazování (za přítomnosti účastníků). Povinnost navrhovat důkazy k prokázání svých tvrzení mají účastníci sporu. Jiné než účastníky navržené důkazy může soud ve sporném řízení provést jen tehdy, jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu;
• jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny;
• jednání je veřejné; vyloučení veřejnosti (z celého jednání či jeho části) je možné jen tehdy, kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných skutečností podle zákona o ochraně utajovaných skutečností, obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost; i při vyloučení veřejnosti může předseda senátu povolit jednotlivým osobám, aby byly přítomny; z veřejného jednání lze vykázat jednotlivé osoby;
• jednání řídí předseda senátu – Nejprve vyzve žalobce, aby přednesl žalobu, poté vyzve k vyjádření žalovaného. Předseda senátu sdělí výsledek přípravy jednání, a které důkazy lze provést, tyto důkazy též provádí. Účastníci jsou vyzváni ke shrnutí návrhů a vyjádření se k dokazování, skutkové a právní stránce věci;
• soud poskytuje účastníkům procesní poučení – jednak výslovně předepsaná, jednak i jiná poučení o jejich procesních právech a povinnostech (což se vztahuje zejména na účastníky nezastoupené advokátem nebo notářem).

Skončení jednání, vyhlášení rozsudku

Po skončení jednání následuje v senátních věcech (kdy rozhoduje více soudců – takzvaný senát) porada senátu, v samosoudcovských věcech (rozhoduje jeden soudce) zpravidla přestávka. Rozsudek se zpravidla vyhlašuje hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo. Není-li to pro složitost věci možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání maximálně na 10 pracovních dnů.

Závěrem řízení je rozhodnutí ve věci. Existují dvě základní formy soudního rozhodnutí:

• rozsudek je slavnostnější formou rozhodnutí, vyhlašuje se „jménem republiky“ a vždy veřejně – to i v případě, že samo jednání veřejné nebylo. Při vyhlášení rozsudku uvede předseda senátu výrok rozsudku spolu s odůvodněním a poučením o odvolání a možnosti výkonu rozhodnutí. Není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede předseda senátu pouze výrok. Rozsudkem se zásadně rozhoduje ve věci samé (výjimky pro některé typy nesporného řízení), odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje nebo mění rozsudek, jinak rozhoduje usnesením. Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením;
• usnesení se užívá ve všech případech, kdy zákonem není stanovena jiná forma rozhodnutí. Náležitosti usnesení jsou méně striktní než u rozsudku. V některých případech není třeba usnesení doručovat.
• zvláštní druhy rozhodnutí:
  • rozsudek pro zmeškání - zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné omluvy první jednání ve věci a navrhne-li to žalobce, soud vydá tzv. rozsudek pro zmeškání. Tvrzení žalobce se tak pokládají za nesporná a soud žalobci vyhoví;
  • rozsudek pro uznání - soud vydá rozsudek pro uznání v případě, že žalovaný v průběhu řízení uzná uplatňovaný nárok. Rozsudkem pro uznání bude rozhodnuto též v případě, že nastane fikce uznání nároku - jestliže se žalovaný k žalobě písemně nevyjádří v poskytnuté, alespoň třicetidenní, kvalifikované lhůtě, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván a poučen o tomto následku;
  • rozhodnutí soudu bez nařízení ústního jednání - v případě, že k projednání věci není třeba nařizovat jednání, tj. ve věci lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení a účastníci s takovýmto postupem souhlasí, ústní řízení není nařízeno a soud rozhodne bez jednání;
  • platební rozkaz - soud může i bez výslovné žádosti žalobce vydat platební rozkaz, pokud je v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li toto právo ze skutečností uvedených v žalobě. Platební rozkaz ukládá žalovanému do 15 dnů od doručení rozkazu zaplatit žalovanou částku a náklady řízení, nebo v uvedené lhůtě podat tzv. odpor. V případě, že je odpor podán, platební rozkaz se tím ruší a ve věci je nařízeno ústní jednání. Platební rozkaz je třeba žalovanému doručit do vlastních rukou s tím, že náhradní doručení je vyloučeno. Pokud se nepodaří platební rozkaz doručit, soud jej usnesením zruší a nařídí ústní jednání;
  • elektronický platební rozkaz - elektronický platební rozkaz může soud vydat na návrh žalobce, (i) který je podán na elektronickém formuláři, (ii) je podepsán zaručeným elektronickým podpisem žalobce a (iii) nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 mil. Kč. Elektronický platební rozkaz je třeba žalovanému doručit do vlastních rukou s tím, že náhradní doručení je vyloučeno;
  • evropský platební rozkaz - byl zaveden nařízením Evropské unie a používá se ve chvíli, kdy se jedná o přeshraniční spor, tedy kdy věřitel, nebo dlužník bydlí, nebo sídlí v jiném státě. Návrh na vydání se podává na standardizovaném formuláři (od str. 27).
  • směnečný (šekový) platební rozkaz - pokud žalobce soudu předloží v žalobě směnku nebo šek, o jehož pravdivosti není důvod pochybovat a další listiny k uplatnění práva, soud vydá tzv. směnečný (šekový) platební rozkaz. Ten ukládá žalovanému do 15 dnů zaplatit požadovanou částku a náklady řízení. Žalovaný může do 15 dnů od doručení rozkazu podat tzv. námitky, v nichž musí být uvedeno vše, co žalovaný proti rozkazu namítá. Po podání námitek soud nařídí jednání. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného s tím, že náhradní doručení je vyloučeno.

Nastávají účinky rozhodnutí okamžitě? Ne, musí nastat takzvaná právní moc a vykonatelnost rozhodnutí.

• formální právní moc - pravomocné rozhodnutí je rozhodnutím konečným – nelze ho již napadnout řádným opravným prostředkem,
• materiální právní moc - závaznost a nezměnitelnost rozhodnutí.

Rozhodnutí soudu

• proti němuž je přípustné odvolání, nabývá právní moci uplynutím 15denní lhůty pro podání odvolání, počítané od doručení rozhodnutí,
• proti němuž není odvolání přípustné, nabývá právní moci doručením (např. doručované usnesení, rozhodnutí odvolacího soudu).

Základním předpokladem k nabytí právní moci je tedy řádné doručení rozhodnutí. Rozsudky se doručují do vlastních rukou. Některá zákonem stanovená rozhodnutí lze doručit též vyvěšením na úřední desce soudu.

Rozhodnutí se stává pravomocným až doručením (uplynutím lhůty) poslední oprávněné osobě. Ti, kterým bylo doručeno dříve, však mohou podat odvolání jen v rámci 15. denní lhůty od jejich doručení (ač právní moc ještě nenastala a jiní účastníci se případně odvolat ještě mohou).

Vykonatelnost rozhodnutí

Vykonatelnost rozhodnutí spočívá v jeho přímé vynutitelnosti prostřednictvím státní moci nebo pod její kontrolou prostřednictvím pověřeného exekutora. Nabytí vykonatelnosti je okamžik, k němuž se rozhodnutí stává vykonatelným. U rozsudků na plnění nabývá rozsudek vykonatelnosti, jakmile uplyne lhůta k plnění (tzv. pariční lhůta), která činí obvykle 3 dny od právní moci rozsudku a 15 dní, jde-li o vyklizení bytu. Tato lhůta může být nahrazena delší lhůtou soudcovskou nebo rozložením plnění na splátky (rozsudek je pak vykonatelný ohledně splátek, které se již podle rozsudku staly splatnými). Není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.

Doručování

Doručování má závažné procesní následky. Podstatou doručování je zaručení možnosti adresátovi, aby se mohl seznámit s obsahem listiny. Zároveň však občanský soudní řád přenáší odpovědnost za doručovací adresu na adresáta, který si může vybrat, kam a jakým způsobem si přeje, aby mu bylo doručováno. Za vybraný způsob doručení ale pak sám zodpovídá.

Občanský soudní řád upravuje způsoby doručení:

• soudem při jednání nebo jiném soudním úkonu,
• prostřednictvím veřejné datové sítě na adresátem uvedenou adresu nebo emailem,
• prostřednictvím doručujícího orgánu na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel jako adresu pro doručování a není-li taková adresa na adresu místa trvalého pobytu u fyzických osob nepodnikatelů,
• prostřednictvím účastníka řízení nebo jeho zástupce

Postup při doručování:

• doručení do vlastních rukou – do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví občanský soudní řád nebo nařídí-li tak soud. Není-li adresát při doručování do vlastních rukou zastižen, písemnost se uloží po dobu 10 dní, o čemž je adresát vhodným způsobem informován. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve stanovené lhůtě 10 dnů, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou (takzvaná fikce doručení). Následně je písemnost vhozena do schránky adresáta. V případech, kdy občanský soudní řád nebo předseda senátu vyloučí náhradní doručení (tj. fikce doručení nenastává), se písemnost po marném uplynutí lhůty 10 dnů k vyzvednutí vrátí odesílajícímu soudu. Za doručení do vlastních rukou se považuje také doručení prostřednictvím veřejné datové sítě;
• v případech, kdy není doručováno do vlastních rukou, se doručuje vhozením do schránky, není-li adresát doručujícím orgánem zastižen. Písemnost se v takovém případě považuje za doručenou vhozením do schránky, přičemž toto datum vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti. Nelze-li doručit vhozením do schránky (např. z důvodu, že adresát schránku nemá, v adrese je uvedena neexistující budova atd.), doručující orgán písemnost vrátí soudu, který ji doručí vyvěšením na úřední desce soudu;
• neúčinnost doručení – vzhledem k tomu, že ve většině případů doručování se uplatní fikce doručení, obsahuje občanský soudní řád ke zmírnění tvrdosti následků takového doručení institut neúčinnosti doručení. Pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit, rozhodne soud na návrh účastníka, že doručení je neúčinné. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být uveden důvod, pro který se adresát s písemností nemohl seznámit, přičemž omluvitelným důvodem nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba trvale nezdržuje na adrese pro doručování či v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby skutečnost, že se nikdo nezdržuje na adrese pro doručování těchto osob. Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.

Je nutné myslet na to, že zajištění procesní aktivity účastníků a za účelem omezení průtahů soudních řízení zákon stanoví, že účastníci mohou uvádět veškeré rozhodné skutečnosti ve věci samé a označovat důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání a ve věcech, v nichž bylo provedeno přípravné jednání jen do skončení přípravného jednání. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům může soud přihlédnout pouze za splnění podmínky, že se jedná o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Neschovávejte si žádná esa do rukávu, může se stát, že už tam budou muset zůstat!