Výsledky měření finanční gramotnosti 2020: FINANČNÍ PRODUKTY A SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY

oddělení 3603 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele
oddělení 3603 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele

Vydáno

Ministerstvo financí provedlo měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky. Výzkum realizovala společnost ppm factum research, sběr dat probíhal v lednu 2020. Část získaných dat využije Mezinárodní síť finančního vzdělávání (International Network on Financial Education) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro mezinárodní srovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých.

Přinášíme druhý díl seriálu, během něhož postupně zveřejníme výsledky měření za různé oblasti finanční gramotnosti. Dnes si řekneme, jak s pomocí finančních produktů naplňovat náš domácí rozpočet, a řekneme si, na co si dávat pozor při sjednávání a splácení spotřebitelských úvěrů.

Finanční produkty

Finanční trh umožňuje řešit naše finanční potřeby a přispívat k dosahování našich finančních cílů. Tím i přímo vstupuje do hospodaření domácností a jejích rozpočtů.

Pokud potřebujeme zhodnotit přebytečné (volné) finanční prostředky, můžeme využít spořicí nebo investiční finanční produkty. Mezi ně řadíme např. spořicí a termínované účty, stavební spoření, fondy kolektivního investování a penzijní produkty.

V obrácené situaci, tedy chceme-li překlenout nedostatek vlastních financí potřebných pro uspokojení našich potřeb, můžeme využít produkty úvěrové. Těmi jsou jak nezajištěný hotovostní spotřebitelský úvěr, tak i např. nákup zboží a služeb na splátky, leasing, kontokorentní úvěr, kreditní karta či hypotéka.

Životní a neživotní pojištění umožňují krýt různá rizika, se kterými se ve svém životě setkáváme, a která mohou vážně ohrozit i náš domácí rozpočet – ať už jde o prostředky nutné na uvedení zničeného majetku do původního stavu, náhrady škod námi způsobených ostatním nebo výpadky příjmů (a dodatečné výdaje) v důsledku nemoci či úrazu.

Rady a tipy

  1.  před uzavřením smlouvy o jakémkoli finančním produktu vždy pečlivě
    • porovnávejte co největší počet produktů na celém trhu
    • pročtěte pečlivě smlouvu, včetně všech souvisejících dokumentů (sazebník poplatků a veškeré podmínky, v případě pojištění včetně výluk)
  2.  pravidelně kontrolujte výpisy, které vám chodí z finančních institucí
  3. splácejte své závazky v plné výši a včas; ty z kreditní karty v bezúročném období
  4. uvědomte si, že u investic nelze dovozovat z výsledků předchozích let výnosnost v letech budoucích
  5. nezapomínejte na rizika elektronického bankovnictví a možnosti jejich předcházení (více zde)

Výsledky

  • Přestože postupně roste povědomí o finančních produktech, aktivně využíváme pouze jejich malou část.
Graf - Graf 1 - Aktivní využívání finančních produktů
Aktivní využívání finančních produktů (v %) (% osob)
PP/DS KI A D NSÚ KK JÚZN
2010 67 23 46 3 4 1 7 24 6 0
2015 79 32 39 2 3 1 6 18 10 1
2020 90 56 51 10 7 6 12 33 15 4

- běžný účet
- spořicí účet
PP/DS - penzijní připojištění / důchodové spoření
KI - kolektivní investování
A - Akcie
D - dluhopisy
NSÚ - nezajištěný spotřebitelský úvěr
KK - kreditní karta
- hypotéční úvěr
JÚZN - jiný úvěr zajištěný nemovitostí

  • Bankovní účet má již 90 % domácností, v roce 2015 to bylo 79 % a v roce 2010 67 %.
  • V roce 2020 využívá nějakou formu pojištění 66 % domácností, v roce 2015 to bylo 37 %.
  • Spořicí účet nyní využívá 56 % domácností, před 5 lety to bylo 32 %.
  • Penzijní připojištění či důchodové spoření využívá 51 % domácností.
  • 15 % domácností má hypotéku, 12 % využívá nezajištěný spotřebitelský úvěr a 33 % používá kreditní kartu.
  • 10 % domácností využívá kolektivní investování, v roce 2015 to byla 2 %, ale pouze 5 % lidí v posledních 12 měsících investovalo do akcií nebo podílových listů.
Graf - Graf 2 - Využíváte elektronické bankovnictví?
Využíváte elektronické bankovnictví? (v %) (% osob)
Ano Ne
2010 32 68
2015 55 45
2020 75 25

  • 75 % lidí využívá elektronické bankovnictví oproti 32 % v roce 2010.
  • 56 % lidí dokáže popsat rozdíl mezi kreditní a debetní kartou, což je dvakrát více než v roce 2015.
  • Polovina lidí vlastnících kreditní kartu splácí své závazky vyplývající z jejího užívání vždy v době bezúročného období.
  • 79 % lidí by v případě ztráty platební karty kartu zablokovalo nebo kontaktovalo pobočku banky.
  • Nápadně výhodnou nabídku na investování by využilo 51 % Čechů, 35 % osob si uvědomuje, že nabídka může být nereálná a potenciálně nebezpečná.
  • Lidé nemají dostatečný přehled o pojištění svých prostředků umístěných u různých finančních institucí. Mylně se domnívají, případně neodpověděli vůbec, že jsou pojištěny

    • prostředky u pojišťoven (86 %)
    • investice u fondů kolektivního investování (64 %)
    • investice v penzijních fondech (79 %).
Graf - Graf 3 - Co je to investiční životní pojištění?
Co je to investiční životní pojištění? (2020, v %) (% osob)
2020
Produkt propojující pojištění s investováním 62
Pojištěná investice do podílových fondů 11
Garantovaný spořicí produkt 9
Neví 18

  • 62 % občanů vědí, že investiční životní pojištění je produkt propojující pojištění s investováním. Chybně odpovídali především lidé mladší 30 let, osoby s nižším vzděláním, lidé s nízkými příjmy a občané s nízkou úrovní finančních znalostí i ekonomické zodpovědnosti.

Úvěry

Úvěrové finanční produkty reagují na deficitní domácí rozpočet, tj. na nutnost překlenout nedostatek financí potřebných pro uspokojení potřeb domácnosti.

Rady a tipy

  1. berte si úvěr pouze na věci, které opravdu potřebujete, nikoli na ty, které jen chcete
  2. žádnou smlouvu nemusíte podepsat hned – vždy ji přečtěte, a zvažte, jestli budete mít po celou dobu trvání úvěru na splátky
  3. při výběru zvažte nákladovost (RPSN, tj. roční procentní sazbu nákladů), výši měsíční splátky a celkově zaplacenou částku za celou dobu trvání úvěru
  4. pamatujte na to, že i kreditní karta je úvěrem – čerpáte cizí peníze
  5. půjčujte si jen od důvěryhodného subjektu s povolením k poskytování spotřebitelských úvěrů
  6. nechce-li vám banka půjčit kvůli obavě, že nebudete zvládat splácení, je vysoce pravděpodobné, že se Vám situace opravdu může vymknout z rukou – v takovou chvíli podepsání úvěru u pochybných subjektů zvažujte dvojnásob
  7. pokud víte, že nebudete moci zaplatit nějakou splátku, informujte o tom banku, abyste našli co nejlepší společné řešení, a neocitli se zbytečně např. v exekuci
  8. neručte za dluhy jiných – vždy se může něco stát, přátelství skončí, ale dluhy Vám zůstanou

Výsledky

  • 82 % Čechů by si nevzalo úvěr na nákup vánočních dárků. 16 % lidí by si nevýhodný úvěr, při kterém by cenu dárků o pětinu přeplatili, vzali.
  • 10 % osob v posledním roce nezaplatilo včas splátku či pravidelnou platbu – nejčastěji se prodlevy týkaly nájmu (v 28 % případů), splátek půjček (24 % případů) či plateb za telefon, internet či televizi (v 18 % případů).
  • 41 % lidí si myslí, že zná význam RPSN (roční procentní sazba nákladů). Skutečně však význam RPSN, stejně jako v předešlých letech, zná pouze polovina z nich (21 %). Z těch, kteří se domnívají, že význam znají, se část mylně domnívá, že se jedná jen o úrok a ostatní to nedokáží uspokojivě vysvětlit.
  • Neznalost, resp. neschopnost praktického využití ukazatele RPSN demonstruje skutečnost, že při rozhodování o půjčce se lidé rozhodují primárně podle výše měsíční splátky (ve 42 % případů). Až poté následuje výše roční úrokové sazby (ve 24 % případů) a ukazatele RPSN (v 15 % případů).

Příklad 1 – výběr nejvýhodnějšího úvěru ze 3 možností 

ZADÁNÍ Úvěr A Úvěr B Úvěr C
Výše úvěru 10.000 Kč 10.000 Kč 10.000 Kč
Doba splatnosti 12 měsíců 12 měsíců 12 měsíců
Úroková sazba 15% 6% 8%
RPSN 16,20% 16,60% 17,80%
Celkem na úrocích zaplaceno 830 Kč 330 Kč 440 Kč
Měsíční anuitní splátka 903 Kč 861 Kč 870 Kč
Poplatek za vedení účtu   40 Kč/měsíc 40 Kč/měsíc
Poplatek za sjednání smlouvy   50 Kč  

 

Graf - Graf 4 - Pokud byste si museli půjčit 10.000 Kč, který z úvěrů byste si vybrali?
Pokud byste si museli půjčit 10.000 Kč, který z úvěrů byste si vybrali? (v %) ()
Úvěr A Úvěr B Úvěr C Neví/Bez odpovědi
2015 19 50 13 18
2020 24 42 10 24

  • V příkladu na výběr nejvýhodnějšího úvěru ze tří možností zvolilo správnou variantu (úvěr A) 24 % osob, což je o 5 p. b. více než v roce 2015. Takto odpověděli lidé s vysokoškolským vzděláním, osoby s nejvyššími příjmy a lidé s velmi vysokou úrovní finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti. Naopak tři čtvrtiny lidí ukazatel RPSN neumí správně použít, 52 % by zvolilo dražší úvěr (B nebo C) a dalších 24 % si nedokázalo vybrat nebo neodpověděli.

Příklad 2 – výběr výhodnějšího úvěru ze 2 možností

ZADÁNÍ – Který úvěr bude pro Vás jako dlužníka výhodnější – ten, který je úročen 1 % p.m., nebo ten, který je úročen 10 % p.a.?

  • V příkladu na výběr výhodnějšího ze dvou úvěrů vybrala správou odpověď (10 % p. a.) čtvrtina lidí, třetina lidí odpověděla chybně (1 % p. m. či „obě varianty jsou stejné“) a 42 % lidí odpověděla („nevím“).

Příklad 3 - úvěrová terminologie

ZADÁNÍ – Kolik korun celkem zaplatíte na úrocích a poplatcích za celou dobu trvání úvěru, máte-li k dispozici následující údaje?

Výše úvěru 100.000 Kč
Doba splatnosti 48 měsíců
Úroková sazba 14,50%
RPSN 15,60%
Výše jednotlivých měsíčních splátek 2.758 Kč
Celková částka zaplacená klientem 132.672 Kč
Poplatky spojené s úvěrem 6 Kč měsíčně za inkaso splátky

 

Graf - Graf 5 - Určení celkové výše úroků a poplatků
Určení celkové výše úroků a poplatků (v %) ()
Správně (32.672 Kč) Chybně Neví
2015 26 24 50
2020 32 22 46

  • V praktickém příkladu na celkovou výši úroků a poplatků za celou dobu trvání úvěru odpověděla správně (32.672 Kč) třetina respondentů. Špatně odpověděla čtvrtina lidí a 46 % osob nevěděla, jak by na otázku odpověděla. Od roku 2015 se o 6 p. b. zvýšil podíl správných odpovědí.

 


 

Další články