Dokument Recommendation of the Council on Financial Literacy připravený celosvětovou sítí INFE (International Network on Financial Education) při OECD obsahuje sadu doporučení a vodítek ke zvýšení finanční gramotnosti.

Doporučení pokrývají tři klíčové oblasti:

1. národní strategie finančního vzdělávání (NSFV)
2. sektory finančního trhu
3. efektivita projektů finanční gramotnosti

K NSFV se doporučuje

• navrhovat NSFV na základě relevantních dat a analýz (měření úrovně finanční gramotnosti, analýzy chování a tržních praktik, sledování existujících projektů finančního vzdělávání, konzultace)
• nastavit proces spolupráce, stanovit role a odpovědnost
• nastavit pravidla pro zapojení soukromého a neziskového sektoru
  • podporovat strategie i projekty zejména prostřednictvím profesních asociací a sdružení
  • jasně odlišit komerční a vzdělávací aktivity
  • dodržovat principy finančního vzdělávání (objektivity, nezávislosti, odbornosti a zacílení)
  • při implementaci NSFV přispívat k rozvoji finanční gramotnosti a dodržování dalších kodexů
• vytvořit a pravidelně revidovat plán činností
• identifikovat prioritní cílové skupiny a obsah projektů
• soustředit se na budoucí generace (začít co nejdříve, mít velmi dobře stanovené klíčové kompetence – v České republice viz Standard finanční gramotnosti)

K sektorům finančního trhu se doporučuje podpořit spotřebitele při

• rozhodování v oblasti spoření, investování a důchodů (fungování finančního trhu, možné demografické, sociální, ekonomické a další změny, informování o rizicích, důsledky spoření a investování na spotřebitele i společnost)
• zdravé rozhodování o úvěrech a prevence předluženosti (jak dělat rozpočet, jak spořit, srovnávače finančních produktů, vlastnosti a rizika krátkodobých úvěrů)
• rozhodování o pojištění (pěstovat kulturu vlastní odpovědnosti a prevence, srovnávače produktů, krytí rizik)

K efektivitě projektů finančního vzdělávání se doporučuje

• využívat projekty šité na míru dané cílové skupině a konkrétní lokalitě
• navrhovat a implementovat projekty způsobem, který nejefektivněji dosáhne na cílovou skupinu (dobře definované klíčové kompetence, piloty projektů, kombinace projektů finanční gramotnosti s dalšími relevantními iniciativami, nejen informování, ale celkově zlepšení postojů a dovedností za účelem zvyšování finanční pohody)
• vycházet z již existujících projektů dobré praxe

Ministerstvo financí bylo aktivním účastníkem všech kol připomínkování, a zároveň z těchto doporučení vycházelo již v procesu návrhu Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, která byla přijata v lednu 2020. Jedná se např. o ustanovení týkající se principů finančního vzdělávání, Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání, Národního registru projektů finančního vzdělávání, webové stránky Finanční gramotnost aneb Proč se finančně vzdělávat?, měření úrovně finanční gramotnosti a v neposlední řadě již v roce 2017 schváleného Standardu finanční gramotnosti.