Občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014

Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem se nachází v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, díl 4, § 1810-1867.

• Základní pojmy
• Smlouvy o finančních službách
• Lichva

Základní pojmy

Nový občanský zákoník, jehož účinnost nastala na počátku roku 2014, obsahuje celou řadu ustanovení na ochranu slabší smluvní strany, kterou je v naprosté většině případů spotřebitel.

Spotřebitel: Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná (pro vlastní soukromou potřebu).

Podnikatel: Podnikatelem je každý, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost za účelem dosažení zisku. Jednoduše řečeno, podnikatelem je každý, kdo se jako podnikatel chová.

Spotřebitelská smlouva: smlouva, kterou se spotřebitelem uzavírá podnikatel.

Distanční smlouva (smlouva uzavíraná na dálku): smlouva, při jejímž uzavírání podnikatel používá výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran. Jsou to tak například smlouvy při nákupu přes internet (e-shop).

Smlouva uzavíraná mimo obchodní prostory podnikatele: smlouva, která se uzavírá při podomním prodeji, na předváděcích akcích nebo na ulici.

Při uzavírání smluv těmito dvěma způsoby hrozí riziko zneužití momentu překvapení ze strany podnikatele, proto spotřebiteli dává zákon silnější ochranu (více dále).

Jaké informace a kdy mi musí sdělit podnikatel před uzavřením smlouvy?

• informace musí podnikatel sdělit spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebiteli učiní závaznou nabídku,
• podnikatel musí spotřebiteli mimo jiné sdělit svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj, označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností, cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků, způsob platby a způsob dodání nebo plnění, náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány.

Vždy platí, že pokud je možné vyložit smlouvu mezi spotřebitelem a podnikatelem různými způsoby, použije se ten výklad, který je nejpříznivější pro spotřebitele.

Jaká ujednání zákon zakazuje?

Jsou to taková ujednání, která nepřiměřeně zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele (více níže). To se netýká ujednání o předmětu plnění a o ceně, pokud jsou spotřebiteli jasně a srozumitelně vysvětleny.

Platná nejsou ani ujednání, na základě kterých se spotřebitel vzdá zvláštního práva (například na odstoupení od smlouvy), které mu zákon poskytuje. Platná zůstanou pouze, pokud se jich dovolá, tedy na jejich platnosti trvá.

Zakázáno je například:

• vyloučit nebo omezit spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy (podnikatel nesmí například prodloužit lhůtu na vyřízení reklamace či stanovit podmínku, že reklamovat lze zboží pouze v původním obalu),
• zavázat spotřebitele plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli (například máte dle smlouvy povinnost zaplatit cenu zboží, avšak podnikatel se zaváže Vám zboží dodat, až se mu bude chtít),
• umožnit, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí (například ujednání, že vrátíte podnikateli v případě odstoupení od smlouvy zboží, avšak on nebude muset vrátit Vámi zaplacené peníze),
• založit podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli,
• zavázat spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy,
• dovolit podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran (například si zakoupíte zájezd a podnikatel Vás ubytuje v horším hotelu, než je uvedeno ve smlouvě),
• odložit určení ceny až na dobu plnění.

A co když podepíšu smlouvu obsahující zakázané ujednání?

Zákon říká, že k ujednáním, která se odchylují od ustanovení na ochranu spotřebitele, se nepřihlíží. To znamená, že jsou pouze zdánlivá, tedy jako by ve smlouvě vůbec nebyly uvedeny. Pokud však spotřebitel trvá na zachování těchto ujednání ve smlouvě, musí se tohoto dovolat.

Jak můžu odstoupit od smlouvy?

Zákon výslovně stanoví, že pokud jste uzavřeli spotřebitelskou smlouvu, máte jako spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez udání důvodu. Jestliže toto právo uplatníte, podnikatel vás nemůže za toto nijak postihnout, například stanovením poplatku. Na rozdíl od předchozí úpravy, kdy oznámení muselo být podnikateli doručeno před koncem lhůty, nyní pro dodržení lhůty pro odstoupení postačí, pokud oznámení podnikateli odešlete v jejím průběhu (více níže).

Jak je to s odstoupením od smlouvy u zboží na úvěr?

Pokud je cena hrazena alespoň zčásti pomocí úvěru a spotřebitel využije svého práva odstoupit od smlouvy, obecně platí, že tímto zároveň odstupuje od smlouvy o úvěru. To platí v případech spotřebitelských smluv uzavřených na dálku, například přes internet (e-shop). Avšak pozor, pokud uzavřete smlouvu jinak než dálkově, má před tímto ustanovením přednost to, co si strany ve smlouvě domluví.

A co smlouvy uzavírané na dálku a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory?

Zákon v těchto případech výslovně stanovuje, jaké informace navíc oproti předsmluvním informacím uvedeným výše musí podnikatel spotřebiteli sdělit před uzavřením smlouvy.

Jsou to například:

• náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby,
• údaj o povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována,
• údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží. Jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, musí být sděleny také náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou,
• údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování stížností spotřebitelů, včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru.

Za smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostor se nově považuje také smlouva uzavřená v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory. Zákon tak nově pamatuje na spotřebitele v situaci, kdy je osloven na ulici a poté vlákán z ulice do kanceláře podnikatele, kde zaskočen podlehne psychickému tlaku výřečného podnikatele, a podepíše nevýhodnou smlouvu. To samé platí pro smlouvy uzavřené během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb (prodejní předváděcí akce). Od takto uzavřených smluv spotřebitel může taktéž odstoupit do 14 dnů bez uvedení důvodu.

A jak je to u těchto smluv s odstoupením?

Odstoupit od těchto smluv můžete ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, a v případě kupní smlouvy ve lhůtě 14 dní od převzetí zboží. Opět platí, že v této lhůtě stačí oznámení odeslat. Zákon stanoví, v jakých případech spotřebitel od smlouvy odstoupit nemůže, jako například u zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávislých na vůli podnikatele a k nimž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy nebo u zboží upraveného podle přání spotřebitele.

Jestliže podnikatel spotřebitele poučil o právu odstoupit od smlouvy až během lhůty na odstoupení, tedy během oněch 14 dní, začne běžet 14denní lhůta pro odstoupení teprve ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel. Pokud spotřebitele podnikatel vůbec o jeho právu odstoupit od smlouvy nepoučil, může spotřebitel od smlouvy odstoupit do 1 roku a 14 dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení.

Co když mi přijde zboží, které jsem si vůbec neobjednal?

Zákon výslovně uvádí, že v případě takzvaného neobjednaného plnění nemusí spotřebitel podnikateli vnucené zboží vracet, nic mu platit a ani ho o tom vyrozumět. Se zbožím může nakládat jako vlastník, například ho může prodat.

nahoru

Smlouvy o finančních službách

Co to jsou smlouvy o finančních službách?

Podle tohoto zákona jsou to všechny spotřebitelské smlouvy, které byly uzavřeny výhradně na dálku, a které se týkají:

• bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby,
• smlouvy týkající se penzijního připojištění, směny měn,
• vydávání elektronických peněz, a
• smlouvy týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

Co mi musí podnikatel sdělit před uzavřením smlouvy o finančních službách?

Jsou to údaje jako například:

• celková cena poskytované služby včetně všech poplatků, daní placených prostřednictvím podnikatele a jiných souvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak veškeré údaje o způsobu výpočtu konečné ceny umožňující spotřebiteli si tuto cenu ověřit,
• údaje o dalších daních nebo nákladech, které se prostřednictvím podnikatele nehradí nebo které podnikatel nevybírá,
• údaj o existenci garančního fondu, a
• údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování stížností spotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru,

Zákon výslovně uvádí, že smlouva, kterou nakonec spotřebitel s podnikatelem uzavře, musí být s těmito předsmluvními údaji v souladu.

Jak mohu od smlouvy o finanční službě odstoupit?

Opět platí lhůta 14 dnů od uzavření smlouvy. Pokud Vám však podnikatel sdělil povinné údaje až po uzavření smlouvy, pak tato lhůta běží až ode dne, kdy vám je sdělil. Delší lhůta platí u smlouvy o životním pojištění nebo o penzijním připojištění, kde má spotřebitel právo odstoupit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byl podnikatelem informován, že byla uzavřena smlouva na dálku. Pokud však podnikatel u finanční smlouvy poskytl spotřebiteli klamavý údaj, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit do 3 měsíců ode dne, kdy se o tom dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

Výjimky, kdy od smlouvy odstoupit nemůžete:

• v případě, kdy cena finančních služeb závisí na pohybech cen na finančních trzích, které podnikatel nemůže ovlivnit,
• jedná se o smlouvu o cestovním pojištění nebo o pojištění zavazadel nebo o podobném krátkodobém pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 měsíc.

Za jak dlouho po odstoupení od smlouvy o finanční službě mi musí podnikatel vrátit peníze?

Podnikatel musí vrátit peníze neprodleně, nejdéle však do 30 dnů od odstoupení od smlouvy. Spotřebitel má zároveň povinnost ve stejné lhůtě vrátit podnikateli veškeré peníze nebo majetek, které podle smlouvy přijal. Podnikatel však může po spotřebiteli chtít zaplacení ceny služeb, které mu poskytl do odstoupení od smlouvy, cena musí být přiměřená poskytnutým službám.

A co neobjednané plnění u finančních služeb?

Spotřebitel nemusí nic platit a nemá ani žádné jiné povinnosti.

nahoru

Lichva

Upravuje nový občanský zákoník lichvu?

Ano. Dosud byla lichva upravena pouze jako trestný čin v trestním zákoníku a v soukromém (občanském) právu byla řešena neplatnost lichevních smluv pouze soudními rozhodnutími pro rozpor s dobrými mravy. Nový občanský zákoník zavádí jednak pojem neúměrné krácení a jednak výslovně upravuje lichvu. Ustanovení o lichvě a neúměrném zkrácení slouží výslovně k ochraně spotřebitele. Pro podnikatele, který takové smlouvy uzavře při svém podnikání, neplatí.

Co je tedy neúměrné krácení?

Jedná se o situaci, kdy se strany ve smlouvě zaváží k vzájemnému plnění, ale to, co má plnit jedna strana, je v hrubém nepoměru k plnění druhé strany. Hrubý nepoměr se přitom posuzuje podle ceny obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. V takovém případě může zkrácená (ošizená) strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu. Smlouva se však nezruší, pokud druhá strana doplní to, oč první stranu zkrátila (ošidila).

Kdy nejde o neúměrné zkrácení?

V případě:

• nabytí na komoditní burze,
• obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona,
• dražby či podobného způsobu,
• sázky nebo hry, anebo při takzvaném narovnání (kdy si strany navzájem upraví dosud sporné nebo pochybné práva a povinnosti) nebo takzvané novaci (což je dohoda o změně obsahu závazku, kterou se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. O novaci tak půjde, pokud podnikatel po uzavření smlouvy navrhne zvýšení ceny a spotřebitel na toto přistoupí), pokud byly poctivě učiněny, důvodu nepoměru vzájemných plnění vyplývajícího ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená (ošizená) strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit,
• vzdala-li se jej zkrácená (ošizená) strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby (to znamená, že má k věci citový vztah, například památeční fotografie),
• souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa.

Dokdy musím právo z neúměrného zkrácení uplatnit?

Do 1 roku od uzavření smlouvy.

A kdy jde tedy o lichvu?

Když jsou splněny současně následující podmínky:

• někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany,
• sobě nebo jinému slíbí či poskytne plnění, a
• majetková hodnota tohoto plnění je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
  

Taková smlouva je pak neplatná.

nahoru