Subjekty v sektoru pojišťovnictví

V sektoru pojišťovnictví působí zejména následující instituce a osoby:

• pojišťovny, zajišťovny a jejich profesní asociace,
• klienti, zákazníci – zájemci o pojištění, pojistníci, pojištění, obmyšlení, oprávněné osoby,
• pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí a jejich profesní asociace,
• Česká kancelář pojistitelů,
• Orgán vykonávající dohled - Česká národní banka.
• subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů

 

Pojišťovny a zajišťovny

Pojišťovna je právnická osoba, která je oprávněna provozovat na území ČR pojišťovací činnost. Povolení pro svou činnost pojišťovna získává v pojistných odvětvích životního nebo neživotního pojištění. V pojištění pojišťovna vystupuje jako osoba pojistitele.

Zajišťovna je právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. Zajišťovna je tak fakticky pojišťovnou jiné pojišťovny (nebo zajišťovny).

Dobrovolným profesním sdružením pojišťoven je Česká asociace pojišťoven.

Stát činnost pojišťoven a zajišťoven reguluje, a to zejména zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Zákon o pojišťovnictví obecně upravuje podmínky provozování pojišťovací a. zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Jinými slovy stanoví různé technické, organizační, personální a další požadavky na to, aby některé osoby mohly poskytovat pojišťovací (a zajišťovací) služby, a dále upravuje výkon státního dohledu nad tímto sektorem finančního trhu. Ochrana spotřebitele (v širším slova smyslu) má v zákoně o pojišťovnictví primárně podobu tzv. obezřetnostní regulace. Ta vytváří podmínky pro ekonomickou stabilitu sektoru pojišťovnictví zajišťující splnitelnost závazků, které pro pojišťovnu vyplývají z uzavřených pojistných smluv, a to např. prostřednictvím takových nástrojů jako jsou:

• požadavky na kapitál, solventnost, tvorbu a užití tzv. technických rezerv,
• zásady investování,
• zásady pro stanovení výše pojistného,
• zásady pro vedení účetnictví pojišťoven,
• povinnosti vůči orgánu dohledu nad pojišťovnami a samotný výkon tohoto dohledu atd.

Zákon o pojišťovnictví stanoví, že na území České republiky může provozovat pojišťovací činnost tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby (Seznam pojišťoven s tímto oprávněním je dostupný na webových stránkách České národní banky). Česká národní banka nad tímto sektorem také vykonává dohled, a to zejména v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven (§ 84). Dle zákona o pojišťovnictví činí minimální výše základního kapitálu pojišťovny při provozování pojišťovací činnosti u pojistných odvětví životních pojištění 90 mil. Kč, u pojistných odvětví neživotních pojištění 65 - 200 mil. Kč (v závislosti na tom, ve kterých odvětvích provozuje pojišťovací činnost).

Zákazníci

Pojistník je fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou a která se v pojistné smlouvě zavázala platit za sjednanou pojistnou ochranu pojistné.

Pojištěný je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Může nebo nemusí být osobou totožnou s pojistníkem. Rozlišování pojmů pojistník a pojištěný má význam v případě, že je sjednáno pojištění cizího pojistného nebezpečí, tj. je pojištěn život, zdraví, majetek či odpovědnost osoby odlišné od té, která uzavřela pojistnou smlouvu a platí pojistné (např. sjednává-li rodič jako pojistník smlouvu o životním pojištění pro své dítě coby osobu pojištěnou).

Osobou oprávněnou k pojistnému plnění (u pojištění osob tzv. obmyšleným) je osoba, které má být vyplaceno pojistné plnění.

Postavení těchto osob v pojištění je upraveno obecným právním předpisem – občanským zákoníkem. Ten definuje pojistnou smlouvu jako smlouvu, ve které se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Občanský zákoník obsahuje významná ustanovení na ochranu pojistníka. Ta se týkají jak obsahu pojistné smlouvy, resp. pojistky, tak některých dalších práv.

Dle § 2808 občanského zákoníku má pojistník právo na odstoupení od smlouvy v případě, že mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění. Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší. Pojistitel je pak povinen ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne odstoupení od pojistné smlouvy vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již z pojištění plnil. Stejnou povinnost má i pojistník (případně pojištěný, který není pojistníkem, popřípadě obmyšlený), došlo-li již k výplatě pojistného plnění a přesahuje-li částka tohoto plnění výši do té doby zaplaceného pojistného.

Speciální podmínky odstoupení od pojistné smlouvy se vztahují na smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku. Pojistník má v takové situaci právo bez udání odstoupit od pojistné smlouvy do 14 dní od jejího uzavření (nebo ode dne, kdy mu byly na jeho žádost sděleny pojistné podmínky), v případě smlouvy o životním pojištění pak ve lhůtě 30 dní ode dne, kdy obdržel sdělení o uzavření obchodu na dálku (nebo ode dne, kdy mu byly na jeho žádost sděleny pojistné podmínky). To platí, i když se nejednalo o obchod na dálku. Tato pravidla naopak nelze uplatnit, je-li předmětem pojistné smlouvy cestovní pojištění se sjednanou pojistnou dobou kratší než jeden měsíc.

Pojištění může z vůle pojistníka zaniknout také výpovědí (viz § 2805 až § 2807 občanského zákoníku). Je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným (tzn. pojistné placené opakovaně, nikoli jednorázově), zaniká soukromé pojištění výpovědí ke konci pojistného období (tj. období, za které se platí pojistné); výpověď přitom musí pojistník doručit pojistiteli alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná. Pojistník může dále vypovědět pojistnou smlouvu do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy, případně také do 3 měsíců ode dne doručení oznámení o vzniku pojistné události, přičemž pojištění zaniká až uplynutím výpovědní doby. Jak v případě výpovědi, tak i odstoupení se v zájmu snazšího případného dokazování doporučuje provést tyto kroky prokazatelným způsobem, tj. především písemným způsobem, a to např. doporučenou zásilkou s dodejkou.

Informační povinnosti pojišťoven vůči zákazníkům budou ze systematických důvodů obsahem nově připravovaných speciálních právních předpisů souhrnně upravujících tzv. distribuci v pojišťovnictví (novela zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). Jejich obsahem budou předsmluvní, smluvní a průběžné informace o sjednávaném či sjednaném pojištění, o osobě, která dané pojištění zákazníkovi nabízí, o právech zákazníka apod.

Pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí

Pojišťovací zprostředkovatel je právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu (tj. podnikatelským způsobem) provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Pojišťovací zprostředkovatel vystupuje v pojistném vztahu jako prostředník mezi pojistitelem (pojišťovnou) a pojistníkem.

Samostatný likvidátor pojistných událostí je podnikatel, který provádí na základě smlouvy s pojišťovnou šetření ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit.

Profesními asociacemi sdružujícími pojišťovací zprostředkovatele a samostatné likvidátory pojistných událostí jsou

• Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM),
• Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (AFIZ),
• Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF) a
• Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí (ČKSLPU).

Zprostředkování pojištění je významnou součástí způsobu distribuce pojištění od pojišťovny (coby poskytovatele pojistné ochrany) k zákazníkovi (coby příjemci pojistné ochrany). Taktéž tato činnost je regulována. Řídí se zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Ten upravuje:

• podmínky zahájení činnosti, zejména požadavky na odbornost a důvěryhodnost pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí, stanovení odpovědnosti za škody způsobené při výkonu jejich činnosti apod.,
• kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů a způsob jejich evidence v registru,
• podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí, zejména pak plnění pravidel jednání pojišťovacího zprostředkovatele se zákazníkem (informační povinnosti zprostředkovatele vůči zákazníkovi),
• výkon dohledu nad těmito osobami.

Podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí se zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví rozumí odborná činnost spočívající jak v samotném sjednávání pojistných (nebo zajišťovacích) smluv, tak i činnost tomuto sjednávání předcházející (předkládání návrhů smluv, provádění přípravných prací směřujících k jejich uzavření) a následující (pomoc při správě pojištění, při vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv).

Dle zákona existuje také veřejný registr pojišťovacích zprostředkovatelů, který vede Česká národní banka; ta je také příslušným orgánem vykonávajícím dohled. Pojišťovací zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí a odpovědný zástupce jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti. Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy. Odborné znalosti se prokazují dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole nebo složením odborné zkoušky. V zákoně jsou také stanoveny povinnosti zprostředkovatelů při výkonu jejich činnosti. Jedná se např. o povinnost:

• vykonávat činnost s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb,
• zachovávat mlčenlivost,
• sdělit zákazníkovi před uzavřením pojistné smlouvy informace o své osobě a pozici, v jaké pojištění zprostředkovává a dále zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného produktu atd.

Přes existenci platné právní úpravy přináší stávající praxe sjednávání pojistných smluv z pohledu ochrany spotřebitele závažné problémy, zejména:

• sjednávání pojistných smluv, které je primárně motivováno nikoli zájmy klienta, ale zájmem distributora pojištění na získání obchodní provize,
• nedostatečnou informovanost zákazníka ohledně pojištění a osoby pojišťovacího zprostředkovatele,
• často nedostatečnou odbornou kvalifikaci distributorů pojištění, danou mj. ne příliš náročným stávajícím zákonným standardem jejich odbornosti.

Z těchto důvodů a dále v zájmu sjednocení v současnosti nejednotného přístupu k regulaci zprostředkování pojištění na straně jedné a přímého nabízení a sjednávání pojištění pojišťovnami (a jejich zaměstnanci) na straně druhé se v této oblasti připravuje nová právní úprava. Ta v sobě zahrne i některé prvky stávající právní úpravy, a dále zohlední potřebu zajistit, aby daná sektorová úprava odpovídala principům a rozsahu regulace v jiných sektorech finančního trhu.

Česká kancelář pojistitelů

Zvláštní postavení má mezi subjekty v pojišťovnictví Česká kancelář pojistitelů. Ta je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, jako profesní organizace pojistitelů, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti (slangově tzv. povinné ručení). Ve vztahu k poškozeným, tj. těm, kterým byla provozem vozidla způsobena újma a mají nárok na plnění podle občanského zákoníku, vystupuje Česká kancelář pojistitelů poskytovatel plnění za újmu způsobenou provozem:

• nezjištěného vozidla, za které odpovídá nezjištěná osoba,
• vozidla bez pojištění odpovědnosti,
• tuzemského vozidla pojištěného u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto újmu,
• cizozemského vozidla pojištěného tzv. hraničním pojištěním (tj. pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem cizozemského motorového vozidla, jehož řidič nedisponuje zelenou kartou – tzn.: mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost, že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v tomto osvědčení),
• cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít tzv. hraniční pojištění.

Po takto poskytnutém plnění je Česká kancelář pojistitelů toto plnění oprávněna následně vymáhat na odpovědné osobě, která nemá pojištění.

Subjekty mimosoudního řešení sporů

Spotřebitelské spory týkající se životního pojištění (ve smyslu občanského zákoníku) lze řešit mimosoudně prostřednictvím finančního arbitra (link www.finarbitr.cz). V případě spotřebitelských sporů z většiny ostatních typů pojištění (v nichž nemá působnost finanční arbitr) se lze obracet na Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven (www.ombudsmancap.cz)..