Měření úrovně finanční gramotnosti se v letech 2015 a 2016 zúčastnilo 30 zemí (17 z nich je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD). Dotazovaným bylo 18 - 79 let. Dotazník byl rozdělen na tři části – znalosti, chování a postoje. Zprávu lze stáhnout na stránkách OECD. Podrobné výsledky za ČR najdete zde.

Celkové výsledky

Dotazník se skládal ze 7 otázek zabývajících se finančními znalostmi, 9 otázek na chování a 5 otázek na postoje k finančním záležitostem, maximální počet bodů byl 21. Průměrně dotazovaní dosáhli 13,2 bodů (v zemích patřících do OECD 13,7), což ukazuje na relativně nízkou úroveň finanční gramotnosti a velký prostor pro zlepšení. Mezi výsledky zúčastněných států jsou rozdíly. V některých zemích je důvodem celkové nízké úrovně finanční gramotnosti nedostatek znalostí, jinde nezodpovědné chování. ČR se umístila na 19. - 20. místě společně s Jordánskem, dotazovaní získali průměrně 12,6 bodů. Nejvyšší průměrný počet bodů získala Francie - 14,9, na posledním místě bylo Polsko s 11,6 body.

1. Finanční znalosti

Za dobrou úroveň finančních znalostí bylo považováno získání alespoň 5 bodů ze 7 možných. V průměru této úrovně dosáhlo 56 % dotazovaných (v zemích OECD 63 %, v ČR 52 %). ČR se umístila na 19. místě.

Výsledky měření:

• 58 % dotázaných (65 % ze zemí OECD, 58 % v ČR) dokázalo správně spočítat příklad na jednoduché úročení
• 30 % respondentů (37 % ze zemí OECD, 22 % v ČR) dokázalo správně spočítat příklad na složené úročení, přesto 42 % dotazovaných (48 % ze zemí OECD, 34 % v ČR) chápe jeho princip
• 64 % dotazovaných chápe význam diverzifikace investic (69 % v ČR)
• bez ohledu na úroveň jejich finančních znalostí si jsou mladí lidé (do 29 let) vědomi, že se dostatečně nezabezpečují na stáří
• existují rozdíly mezi znalostmi mužů a žen (61 % mužů dosáhlo alespoň pěti bodů oproti 51 % žen, v případě zemí OECD 69 % mužů a 56 % žen, v ČR 54 % mužů a 50 % žen), ve více než polovině zemí mají ženy nižší úroveň finančních znalostí než muži
• vyšší úroveň finančních znalostí je spojena s vyšší schopností plnit stanovené cíle, zejména ty dlouhodobé (např. zajištění na stáří), a se snížením některých negativních jevů, např. zadlužením
• dotazovaní dobře odhadovali úroveň svých finanční znalostí; ti, kteří ji považovali za vysokou, opravdu získali nadprůměrný počet bodů
  •   v ČR ohodnotilo 10 % dotazovaných své finanční znalosti jako velmi nízké (známka 5) a přibližně dalších 30 % jako nízké (známka 4); ve skutečnosti 48 % respondentů získalo méně než požadovaných 5 bodů, z toho 14 p.b. dotazovaných mělo velmi nízké znalosti a 34 p.b. dotazovaných nízké znalosti
• v některých zemích mají občané dostatečnou úroveň finančních znalostí, přesto je nevyužívají a nezvyšují svůj blahobyt

2. Finanční chování

Za dobrou úroveň finančního chování bylo považováno získání alespoň 6 bodů z 9 možných. V průměru této úrovně dosáhlo 51 % dotazovaných (v zemích OECD 54 %, v ČR 42 %). ČR se umístila na 22. místě.

Výsledky měření:

• domácí rozpočet nemá 60 % z dotazovaných (57 % v zemích OECD, v ČR 40 %)
• pouze 51 % dotazovaných (50 % ze zemí OECD, v ČR 39 %) si stanovuje dlouhodobé cíle a snaží se je plnit
• dva z pěti dotázaných si v rozmezí let 2014-2015 nic neušetřilo; 59 % z dotazovaných (60 % ze zemí OECD, v ČR 59 %) aktivně spoří
• čtyři z pěti dotazovaných zvažují, zda je třeba věc koupit či nikoli (v ČR 76 %)
• v průběhu posledních 12 měsíců mělo 34 % dotazovaných (27 % ze zemí OECD, 18 % v ČR) problém vyjít s penězi, ale pouze 20 % dotazovaných (12 % v ČR) si v průběhu posledních 12 měsíců půjčilo, aby pokryli své náklady ke konci měsíce
• méně než polovina dotazovaných se pokoušela zjistit si informace o finančním produktu dříve, než si jej vybrali, v ČR se takto chovalo pouze 21 % dotazovaných
• mezi chováním mužů a žen je pouze nepatrný rozdíl

3. Postoje k finančním otázkám

Lidé s dobrými postoji získali více než 3 body z 5 možných. Dobře si vedlo v průměru pouze 50 % dotazovaných (55 % ze zemí OECD, v ČR 46 %). ČR se umístila na 21. místě.

Výsledky měření:

• v průměru ve všech zúčastněných zemích zná 9 z 10 dospělých alespoň 5 finančních produktů a 3 ze 4 respondentů nějaký finanční produkt má
• nejčastějšími finančními produkty jsou běžné účty; v ČR jsou nejčastější běžné účty, spořicí a důchodové produkty a pojištění
• méně než polovina všech dotazovaných si v letech 2014 a 2015 zřídila některý z finančních produktů
• kladný postoj k dlouhodobému plánování má 53 % žen a 47 % mužů, v ČR 44 % žen a 47 % mužů

Závěry analýzy OECD k mezinárodnímu srovnání úrovně finanční gramotnosti

• posílit schopnost čelit neočekávaným událostem s finančními následky (dlouhodobá nemoc, ztráta zaměstnání, rozvod atd.)
• více spořit, mít přehled o výdajích a eliminovat některá chování, mezi která patří i odkládání zaplacení splatných účtů – lidé, kteří spoří, lépe odolávají finančním otřesům a snaží se plnit své finanční plány a zabezpečit se na stáří
• možné nástroje zvyšování úrovně finanční gramotnosti:
  • jednoduché pomůcky (např. aplikace) pro tvorbu domácího rozpočtu
  • možnost platit např. daně a velké částky v několika splátkách
  • snadnější přístup k informacím, včetně srovnávačů finančních produktů
• dlouhodobé plánování a pravidelné aktivní spoření nejsou běžnou součástí chování, oproti tomu je v některých zemích zcela běžné půjčování si před výplatou
• s finančním vzděláváním začít v raném věku, aby si děti od počátku vytvořily dobré návyky pro budoucí život, uměly se vyrovnat s nenadálými situacemi, vyjít s omezenými příjmy a získat další nezbytné dovednosti; děti je nutné vybavit dostatečnými matematickými dovednosti nutnými pro běžný život a naučit je nespoléhat se pouze na technické možnosti dnešní doby; současně je nutné adresně u konkrétní skupiny ohroženého obyvatelstva prohlubovat znalosti dospělých.